Geodetická kopule
Geodetická kopule
je ekologickou alternativou bydlení. Využívá princip geometrického skládání trojúhelníků, díky čemuž dosahuje maximální strukturální efektivity a maximální energetické účinnosti.
Vývoj geodetických kopulí
Původ se připisuje dvěma vynálezcům. První návrhy se objevily kolem roku 1920 v Německu, kdy Walther Bauersfeld začal experimentovat s novými architektonickými koncepty. Během pěti let přešel k výrobě větších modelů. Svůj vynález si patentoval. Položil základy dnešní geodetické architektury.
Dalším významným jménem je Buckminster Fuller. Ten si kopuli také patentoval – v USA v roce 1954. Dnes je považován za důležitého inovátora. Konstrukci zdokonalil a obohatil o vlastní inovace. Moderní kopule se inspirovali jeho designem. Zasloužil se o jejich rozšíření a je považován za významného propagátora.
Na jakých principech konstrukce stojí?
Konstrukce je postavena na základě matematických principů, kdy se dřevěné trojúhelníky spojují do síťové struktury. Jsou do sebe zapřeny, což vytváří silnou a odolnou strukturu.
Váha stavby je rovnoměrně rozložena a má větší stabilitu. Díky tomu je odolná vůči jakémukoliv počasí, například extrémně silnému větru. Na oblém tvaru se jeho tlak rozloží po celém povrchu a místo přímých nárazů a tlaku vítr proudí kolem domu, aniž by ho poškozoval.
Z čeho se kopule staví
Nejčastěji se používají smrková prkna a OSB desky. Výhodou smrku je, že zajišťuje dostatečnou pevnost a flexibilitu konstrukce zároveň.
Ze smrkových prken se skládají trojúhelníky na finální konstrukci. Jednotlivá prkna se spojují vruty a nanáší se ochranná vrstva laku. Výsledné trojúhelníky se propojí kovanými hvězdicemi, mezery mezi nimi jsou vyplněny tmelem, který je pevný a zároveň flexibilní.
Když je kopule hotová, nanáší se finální vrstvy voděodolné barvy, která zajišťuje nejen další ochranu, ale také estetický vzhled. Díky efektivnímu využití prostoru je v přepočtu spotřeba materiálu na výstavbu velmi nízká.
Vyrábí se také plastové kopule. Geodetická konstrukce je pak propojená plastovými hvězdicemi, do kterých se zasouvají jednotlivé příčky. Taková stavba je ale dočasná a nehodí se na léto.
Mě to nic neříká…
Geodetický dům prozatím není v Čechách běžný, ale jeho popularita roste. V porovnání s jinými alternativami má kromě vlastních výhod i poměrně blízko k běžným domům a jejich výhodám. Je to jeden z hlavních prvků, která by mohl sehrát roli při rozšiřování povědomí o ekologických alternativách bydlení.